Skolni obed - dobrou chut!

24. března 2009 v 1:36 | Martin
Na moji high school je prisny zakaz jist cokoliv kdekoliv krome v jidelne, a to jen o vasi prestavce na obed. Ta trva pul hodiny a skola se deli na obed A,B a C. Ja mam stesti a jsem B, takze jim okolo 11:30, ostatni skupiny museji jist bud moc brzy nebo pozde. Nikomu to ale moc nevadi, obed v Americe nehraje skoro zadnou roli, hlavni je vecere (a snidane). Lunch je tu jedine jidlo za cely skolni den, zadna svacinova prestavka neexistuje. A ani pojem obed tu neznamena nic jinyho nez jen pauza na vas prineseny sandwitch nebo neco podobnyho. Mozna proto maji Americani problemy s vahou - cely den nejedi nic poradneho a kdyz pak prijdou vecer hladovi domu, rozezerou se do nedohledna. Mne tahle absence tepleho jidla v poledne trochu vadi, jsem na to zvykly a tak postradam i ceskou skolni jidelnu:). Vetsina amiku si nosi kazdy den k obedu "PJ sandwitch", tj peanut butter with jelly, a nebo si kupuje ve skolnim bufetu olej s pizzou a k tomu kecup s hranolkami. Takhle vyvazenou stravu jist fakt nehodlam (i kdyz pozor, jedlici co si potrpi na vlakninu a zdravy jidelnicek obecne si k tomu pridaji i cerstvou majonezu se salatem) a tak si nosim muj "brown bag" z domova. Bohuzel PJ jist absolutne nemuzu, je mi z toho spatne i jak o tom ted pisu. Je to skoda, protoze kdyz jsem to mel poprve, tak mi to chutnalo, a dokonce natolik, ze jsem tech sandwitchu snedl asi tri. Pak se mi udelalo celkem zle a ted jen jak slysim "peanut butter" tak se mi zvedne zaludek a nedokazu to premoci. Je to velky handicap a nevim co s tim... snazim se s tim ale bojovat a hlavne to nevzdavat. Zivot me totiz naucil se i na ty beznadejne problemy divat pokud mozno s optimismem a hlavne nepropadat depresi - pry se mohou stat i horsi veci.

Ve skole jsou dve jidelny. Jedna velka (cca 400mist) pro vsechny, a druha kam mohou jen seniors (ctvrtaci), pokud chteji. To je sranda, protoze cas od casu tam vstoupi nekdo z nizsich rocniku a kdyz se to pozna, vsichni seniors zacnou rvat "get out" a hazet po nich jidlo. Je to sice jen v legraci, ale i tak je to pro ty chudaky casto sok.
Zvlastni je, ze vsichni sedi na tom stejnem miste ve stejne jidelne s temi samymi lidmi po cely rok. Ja mam nekolik mist kde sedavam, podle toho, jak se mi chce. Dlouho jsem byl byval obedvavoval:) s jednou skupinou "juniors" ve velke jidelne, ale protoze jeden kluk si nikdy neprinesl obed a pak tak hladove koukal na moje a porad se ptal, jestli to budu jist vse, presunul jsem se do senior jidelny. V posledni dobe sedim u stolu s jednou z hlavnich skupin senior kluku a zazitku mam dost.

Skoro kazdy den se pri obede resi nebo provozuji nejake prasarny. Vsichni z toho jsou nadseny a musim rict, ze casto to je to docela vtipny. Nedavno jsem slysel takouvou jednodussi holku se chlubit, ze ji jeden kluk hrozne miluje a udelal by pro ni vse. To bylo sice pekny, ale zrejme si zas tak uplne jista nebyla, protoze otazka, zdali by pro ni i ruku do hovna strcil, ji nasadila brouka. Bylo videt, ze premysli jestli by mu za to hovno stala nebo ne.
Dalsi oblibena zabava, tentokrat opravdu k tematu obeda, je za kolik by nekdo neco snedl. Casto je tam nejaky humus a to pak nekdo zacne delat nabidky. Poptavka je vzdy a tak "Kdyz mi daji vsichni dolar snim tohle" je na dennim poradku. Ja jsem proti temhle vecem vetsinou odolny a svuj sandwitch si nerusene papinkam za temer kazde situace, ale jedna vec plati i na me, a to jsou vlasy. Kdyz najdu byt jeden vlas v taliri tak vetsinou koncim, a jednou sem videl ve filmu jak jedli zapecene vlasy v pizze a malem jsem se pozvracel. No a nekdy predevcirem prisel jeden kluk a s hrobovym vyrazem polozil doprostred stolu chomac nejakych chlupu. Vsichni ztichli, byla to vyzva. Nebudu napinat a prozradim ze to nikdo nesnedl, ale i tak to bylo silny. Debata jestli by to skripalo mezi zuby a jak to spolknout aby se to nezadrhlo v krku nam dala vsem zabrat. Se zbytkem nesnedeneho jidla (ktereho ten den bylo prekvapive hodne) se pak hrajou ruzne hry. Oblibeny je "air-volleybal", coz znamena udrzet pomoci pinkani trebas sandwitch co nejdele ve vzduchu, bez toho aby spadl. Sice si nikdo netroufa pinkat si naostro a tak je vse v igelitovym pytliku, ale jednou jsme tim trefili nejakeho kluka a i tak nam dal malem do drzky.
Obed konci kolektivnim hazenim vsech zbytku do odpadkoveho kose. Kazdy hazi ze sveho mista a diky par ostrostrelcum ze zadnich rad je jidlo pravidelne vsude jen ne v kosi. Poradek se snazi zjednat pritomni ucitele, kteri ale pod tezkou palbou nemaji sanci urcit kdo co hodil a tak to casto posbiraji sami:)

Narozdil od Cech tu je obed vyznamna socialni udalost. Casto se pri nem potkavaji lidi, kteri spolu jinak nemaji zadne predmety a vidi se tak jen jednou denne. Pri obede se take domlouvaji vsechny plany na zbytek dne a nebo na vikend, probiraji se vztahy a holky a kluci a proste vse. To je fajn, ale nesnasim kdyz zacnou se sportem. Zaprve k tomu jejich basketu nebo baseballu nemam vetsinou co rict, a za druhe je to hrozna nuda - kazdy vi presne jak to meli vcera ty nasi kluciiii hrat a kde to podelali, a poslouchat ty moudra kolem a kolem se omrzi hodne rychle. Kdyz uz to nemuzu vydrzet tak do toho vpadnu s nejakym "Czech story", pokud mozno plne hoven, a zmenim tak tema. Oni se pak uz sami chytnou a zacnou se vyptavat jak to v cechach je, neprestanou vyjadrovat poteseni ze tam nejsou cernosi:) a chtej vedet jestli mame hezky prostitutky a jestli jime dingleberry s mlekem misto nesquiku. Tak teda dobrou chut..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Oreeille Oreeille | 24. března 2009 v 9:30 | Reagovat

Ani nevis, jak moc mi tohle pripomina moji skolu ( IB v dansku ) To s tim, "dej mi 10 kr a ja snim to a ono" a taky to vyptavani na "levne" ceske holky a tak :D I to pohazovani jidla, ale nutno priznat, ze to zalezi na tom, s kym sedis :D

Jinak moc pekny clanek :)

2 _ditulik_ _ditulik_ | E-mail | 25. března 2009 v 11:11 | Reagovat

nejlepší blog exchange studenta, který jsem četla.. hodně mi to pomáhá připravit se některý situace... děkuji...

3 Martin Martin | 1. dubna 2009 v 0:09 | Reagovat

taky dekuju! :)

4 JulXik JulXik | Web | 3. dubna 2009 v 2:13 | Reagovat

tak to je sranda no. tady na Floridě je to všechno takový "upláclý"..každej je "kostelník" a tím to hasne...už se těším domů. Jinak ty školní obědy jsou opravdu "něco"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama