Anglictina vs Cestina

31. března 2009 v 22:58 | Martin
Dlouho jsem premyslel, proc jsou nektere spolecenske veci jednodussi rict v anglictine nez v cj. Vzdy jsem to prikladal tomu, ze pro Aj nemam ten "cit", takze nekoho pochvalit, pozdravit, zeptat se jak se ma a nebo o neco pozadat neni tak osobni. Ted si ale myslim ze to je spis strukturou jazyka nez citem.
Stejne tak se rika, ze americani jsou pratelsti, ze se hned ptaji jak se mate a tak. Urcite to je hlavne tim, ze jsou k tomu vedeni od mala, ale zda se mi ze anglictina jim to umoznuje daleko vice. A nebo mozna ze cestina je extremne blba na tyhle veci.

Tady uvadim jak se chovam v beznych spolecenskych situacich v USA a v CR. Snad poznate kdo kdy mluvi:)

1.Potkam kamarada - to vychazi temer nastejno
USA
"Hey man, whats up?" "Not much, how are you?" "Good, what about you?" "I am fine"
CR
"Cus" "Cau" " jak se vede?" "blbe, tobe?" "Nic moc" :)

2.Potkam neznamou dospelou osobu.
USA
"Hello" "Hello, whats your name?" " I am Martin" "Nice to meet you, Martin, I am John, how are you?" "Good, thanks, you? "I am doing well, thanks"...
CR
Ted si nedokazu vzpomenout co vlastne rikam, asi reknu "dobry den" a odpoved je "Ahoj". Tim to vetsinou konci, pokud si totiz nikdo netroufne na pocasi:) Asi si zacnu stezovat na spatne klouby abych to nejak opestril...

3. Prodavac, taxikar, proste osoba od ktere neco kupujete
USA
"Hello, how are you?" "Good, thanks, you?" "I am doing well, its been a busy day today. Did you find everything you needed?" "Yeah, thanks"
CJ
"Dobry den" "Dobrej"

4.Pri odchodu ze tridy ve skole
USA
"See you tomorrow, Mistr Johnson" "See you Martin, have a good day" "you too"
CR
"Nas-chlschlchl-edanou" "ahoj"


Uz jsem i nekde cetl, ze v CR jsou na vsechno dva smery - prvni je ten jak se to ma delat, druhy je jak to delaji vsichni ostatni. Je to tak se zakony:), nazvy mist a hlavne jazykem. Originalni spisovnou cestinou nejenze nikdo nemluvi, ale kdyz reknu, ze bych chtel cerstvy chleb a mleko, tak vypadam skoro az jak uchyl. Fakt nechapu, jak vsechny ty tvary jako kterEJ, Vokno, abysme atd vznikly. Jednou jsem se snazil mluvit spisovne a neumim to, po chvilce se mi to prepne do "normalu". Na druhou stranu kdyz ctu knihu v nespisovny cestine tak me to rusi..
Kdyz pominu ten fakt, ze do CR nikdo nejezdi, a predstavim si ze jsem Exchange student na my domaci skole, nevim co bych delal. Snazit se naucit se spisovne je skoro nemozny, na druhou stranu nespisovne bych se ucit nechtel.
Anglictina sice ma nespisovne tvary a gramatiku (napriklad "She go, I aint=I am not nebo I been = I have been") ale snad krom "gang-cernochu" tak nikdo nemluvi a na skole kazdy pouziva spravnou gramatiku a vyslovnost. A i kdyz posloucham teenagery jak si vypravi zazitky z party, je tomu prefektne rozumet. Pouzivaj sice vety typu: Hey man, did I tell you that shit that happened yesterday?" "fuck no, go ahead" ale oproti ceskymu "ty vole, uplne nejvic, bylo to husty, ne jako" a pod je to krasa.

Dalsi vec, ktera se mi na anglictine libi, je ze stavi vsechny na stejnou uroven. Vykani a tykani v cestine je neuveritelna prekazka, stejne jako zdraveni - tykat a rikat "ahoj" neznamym lidem pusobi hrozne osobne, vykani zase vytvari barieru. A jak ma aj jinou strukturu a vzdy se pouzije osoba (could you please show me..), krasne tim odpadnou vsechny ty tvary jako v cestine "Muzes/muzete mi prosim ukazat.."
Stejne tak mi prijde, ze anglictina umoznuje lepe se hadat. Je tu nespocet frazi jako "You just need to shut up" nebo "you dont want to do that!", "That is not happening", "We are not going into this" atd, ktere jsou slusne a zaroven silne. V cj, pokud se hadate s cizi osobou, se musite rozhodnou mezi vykanim a tykanim. Vykani vam vyradi veskerou silu argumentu a tykanim muzete urazit vic nez chcete.
A treti vyhodou je, ze anglictina ma vice jednoslabicnych slov, zejmena dulezitych. Nevim, jestli ceska armada rve "zastavit", ale amici maji "freez" nebo "stop", popr. nemecke "halt", vse jednoslabicne. Stejne tak "nahoru, dolu =up, down", osobni zajmena, a taky skoro vsechny sproste slova. Zacal jsem tu hrat na bici a casto je nutny si pocitat "one two three four one two three four". Musi to byt ale ryhle a tak by me zajimalo, co pouzivaji hudebnici v cechach, protoze cesky to nestiham.

Co me ale opravdu prekvapilo jsou hodiny anglictiny, ktere ma normalni american povinne. Uplne me fascinuje se koukat, jak se oni uci jejich rodny jazyk. Nejvetsi problemy maji se spellovanim a casto nedokazou precist slovo i kdyz ho znaji, protoze nevedi jak se pise a tak na to koukaji a nepoznaji ho. Nova slova jim nekdo musi precist nebo napsat vyslovnost, protoze z psaneho textu nelze vzdy urcit vyslovnost presne.
Kazdy tyden mame v hodine anglictiny deset novych "slovicek", ktere se 17-leti americani uci, protoze je neznaji. To mi prijde hrozne divny, ja si vubec nepamatuju, kdy jsem naposledy narazil v cestine na nezname slovo (krome cizich teda). Myslim, ze to byl rov (hrob). Anglictina ma ale hrozne slov ktere znamenaji nejenom odborne terminy, ale i uplne normalni veci, napriklad forfeit = to give up, triffle = little importance, a dalsi. I dospely american narazi denne na nova slova a obcas maji v casopisech na zadni strane slovnicky aby tomu rozumneli. Ptal sem se moji anglictinarky, ktera cte hrozny kvantum knih a ma opravdu neobvyklou zasobu, a rikala, ze je skoro nemozny je znat vsechny. Je to zvlastni, ja jsem vzdycky povazoval rodny jazyk za neco, co ma kazdy plne k dispozici, neco co mu slouzi jako naprosty zaklad pro existenci a vytvari vsem stejne podminky pro mysleni. Rekl bych, ze muzu cist v cestine stejnou knihu jako vysokoskosky ucitel cestiny a budu tomu rozumet, mozna krome odbornych a zastaralych slov. V anglictine si vsak na dno nesahne ani profesor a muzete tak urcit vzdelanost jen podle slovni zasoby. Tahle americka ucitelka dokaze mluvit se svymy kolegy tak, ze ji bezny studenti nerozumeji proste proto ze neznaji ty slova. Zajimalo by me, jestli premyslet v jazyce ktery ma mene slov je nejake omezeni. Zatim me napadlo jedno - hur se pisi basne. Kdyz mate sto slov se stejnym vyznamem, je vetsi sance ze to zarymujete. Jako Shakespeare:)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Filip Hlaváč Filip Hlaváč | Web | 1. dubna 2009 v 15:16 | Reagovat

Ahoj, skvělý postřehy. Jsem rád, že tam máš votevřený(to V je tam naschvál) oči a jak čtu, tak i uši. S jedním ale nesouhlasim- nepřítomnost slangu nebo nespisovný mluvy. Myslim, že frekvence slangových slov je v americe solidní- faggot, screw sb, shag, bla bla... já co si vzpomínám, tak slovník mladých se zásadně liší od slovníku starších (tak jako kdekoliv na světě). Nejen, že používají zápor ain't, ale třetí osoby bez koncovky S (to bych prirovnal k prazsky predpone V), patvary typu he DO, použití minima předpřítomnýho času, natož předminulýho. Amíci podle mě rozhodně nemluví spisovně. S těma pochvalama bych nechodil tak daleko. Za spisovnou angličtinou musíš do Británie. Jinak se ale měj!

2 lukas lukas | 1. dubna 2009 v 18:02 | Reagovat

hahahaha... to teda uplne souhlasim... anglictina je proste silnejsi jazyk nez cestina, uz jen proto, ze ma spoustu neutralnich vet, ktere nabyvaji vyznamu a pusobivosti podle kontextu, zatimco ceske vety urcuji vetsinou hned samy sebe, a tak je dost obtizne je prekladat z anglictiny

Nejvic to pozoruju na ang. filmech, kde si scenaristi dali pozor, aby veskery dialogy (treba v mym milovanym panovi prstenu) byly co nejpusobivejsi, aniz by ztratili na vyznamu - coz prelozit do cestiny temer nejde - rovnocene se pouziva asi tisic verzi, zatimco v anglictine je "ta jedna spravna", ktera na sebe nijak neupozornuje slovni skladbou a ktera vyjadruje jen ten vyznam, tu formu uz tam doda herec, atmosfera a ton hlasu...

A kdyz sem si predstavil, ze nasi tlusty hyperaktivni cestinarce reknu "You need to shut up", malem sem spad ze zidle :D

3 lukas lukas | 1. dubna 2009 v 18:08 | Reagovat

Sorry, "You just need to sut up" to je mnohem lepsi.. :-)

A jeste k tem dalsim, pri prvnim precteni se mi hned v hlave vytvorila ta intonace, takze "We are not going into this" rekl takovy mirne histericky hlas zensky ktera vetsinou v   americkejch filmech v pulce loupeze da ty ruce k usim a zacne vrtet hlavou

a "That is not happening" byl ten tichy dramaticky sepot u nejakeho hroznyho nestesti... :-)

a navic anglictina je hrozne zvukomalebna, cestina se tak placa se svymi pady a strukturou az je to takovy usmoleny informativni jazyk... (mozna pro basne je to dobry, ale to jen tim, ze to jde pouzivat hodne abstraktne...)

4 Martin Martin | 2. dubna 2009 v 4:12 | Reagovat

Filip: Mas naprostou pravdu ze amici se s anglicanama nemuzou rovnat. Asi to ale hodne zalezi na oblasti - kdyz sem byl na mesic v severni karoline tak tam obcas i dospeli rikali "she go". Tady ale na skole vsichni krom cernochu pouzivaji spravny tvary a obcas i predpritomny cas. Ty slangovy slova maj, ale prijde mi ze min nez mi v cechach...

5 adam adam | 6. dubna 2009 v 22:58 | Reagovat

pekny clanok, suhlasim s vacsinou nazorov,

btw v slovencine sa doby v hudbe pocitaju raz dva tri styr     takmer jednoslabicne az na to i co sa vynechava :-)

6 Lee Lee | 10. dubna 2009 v 23:43 | Reagovat

Česky se taky počítá raz dva tři čtyř ;)
A máš vážně bezva blog, zajímavé myšlenky. Většina exchange popisuje totéž, ale málokdo o tom přemýšlí ;)

7 Martin Martin | 11. dubna 2009 v 1:32 | Reagovat

Dik! Jak si na ten blog prisel? Nepamatuju si nikoho s jmenem Lee:)

8 Martin Martin | E-mail | 22. dubna 2009 v 19:41 | Reagovat

Postrehy jsou jiste zajimave, nicmene bych jednu pripominku mel, a to celkem obecnou. Myslim, ze je chybou zobecnovat sve zkusenosti z jednoho mista. Sam jsem stravil tri roky v Anglii, a po pravde, nedovolil bych si posuzovat srdecnost podle jazyka nebo napsat, ze se neco v anglictine (ne)pouziva :)

9 Martin Martin | E-mail | 22. dubna 2009 v 19:54 | Reagovat

[1]: Kdysi mi jeden muj ucitel anglictiny rekl neco podobneho - "Americans..? Oh, they can't speak English..."

"Kouzlo" anglictiny je hlavne v tom, rekl bych, ze ji mluvi takove mnozstvi "cizincu", kteri do ni zanaseji fraze sveho materskeho jazyka, ze to nutne vede k jejimu ohromnemu obohacovani, jen je otazka, jak moc tem frazim pak rozumi sami "domorodci" :). Zkuste najit Cecha, ktery nemel delsi dobu poradny styk s Cestinou, taky nebude vedet, co znamena "to je husty"

10 bratr_Petr bratr_Petr | E-mail | 2. května 2009 v 9:16 | Reagovat

Ten clanek me nadchl tak moc. Hned jsem si musel zapalit cigaretu. Presto ze jsem amater kamaradi me pozadali vyrobit strucnou a pochopitelnou pomůcku tak aby se mohli domluvit v anglictine (americtine). "strucnou anglictinu". Anglictina je rec skrytych vyznamu to je co jim rikam. Pokud Ti to nebude vadit, rad bych Te citoval v uvodu. Jestli se mi podari neco uceleneho zplodit, poslu odkaz. Tento blog jsem nasel hledajice podklady prave pro "strucnou anglictinu".
Dekuji. Opatruj se. b. Petr Keith Joshua Jason

11 Martin Martin | 3. května 2009 v 16:37 | Reagovat

Ahoj Bratre Petre Keith Joshua Jasone, jsem pocten ze se mi mozna dostane citace. Zaroven bych rad vyjadril jisty smutek nad mou nevedomou podporou koureni a moznym vznikem rakoviny. Se srdecnim pranim plicniho zdravi Vas zdravi Martin.

12 iaatssu iaatssu | E-mail | Web | 6. června 2009 v 18:10 | Reagovat

hH6qzd  <a href="http://ndiomikpwoth.com/">ndiomikpwoth</a>, [url=http://swovcifhhofo.com/]swovcifhhofo[/url], [link=http://wbjngthzuiqz.com/]wbjngthzuiqz[/link], http://iiplhnegzpka.com/

13 bphljbubu bphljbubu | E-mail | Web | 16. června 2009 v 18:07 | Reagovat

wIpgqN  <a href="http://twwuilklcrsz.com/">twwuilklcrsz</a>, [url=http://rtehyqryxgev.com/]rtehyqryxgev[/url], [link=http://mjunovmmmelk.com/]mjunovmmmelk[/link], http://goqyrebozake.com/

14 Tomas Tomas | E-mail | Web | 11. září 2009 v 5:43 | Reagovat

Skvely clanek, s tou anglictinou jsi presne pojmenoval to co sem tak nejak tusil. Uplna pravda.

15 karolina karolina | 26. září 2009 v 0:08 | Reagovat

[9]: k frazi "to je husty"... znam jednoho pana, starsiho, ktery po peti letech prijel do CR a predtim se stejne setkaval jen se starsi generaci, kdyz byl u ans a ja mame rikala: " no to bylo husty", tak tomu rposte nerozumel a nedokazal to pochopit

16 Dandee Dandee | 26. listopadu 2010 v 16:24 | Reagovat

Uzasnej clanek :)

17 Sharka-kama Sharka-kama | E-mail | Web | 2. července 2011 v 19:00 | Reagovat

Tvůj blog pročítám už několik hodin a stále mě baví! Máš úžasnej dar psát takovým stylem, že dokážaš skvěle vyjádřit svoje myšlenky a zároveň u toho nikdo neusne nudou(alespoň já ne :D ). Jen tak dál ;)

18 Ann Ann | 25. prosince 2011 v 23:10 | Reagovat

Já zase nesouhlasím s tvrzením, že u nás nikdo nemluví spisovnou češtinou. Jestli jsi z Čech nebo Brna, pak chápu, že máš pocit, že obecná čeština je všudypřítomná, ale mohu Tě ujistit, že mimo Čechy, obzvlášť na jižní Moravě, jsou spisovné tvary téměř samozřejmostí. A objevují se často i tvary, které mohou znít až hyperkorektně.
Takže prosím opatrně s tímto generalizováním.

19 Martin Martin | 13. ledna 2012 v 20:38 | Reagovat

Ann: Nojo, mas pravdu. Ac sem byl v usa pred generalizovanim varovan a snazil jsem se nepsat clanky tipu "vsichni americani delaj to a to", cas od casu se to tam vloudilo. A ke sve necti musim priznat, ze moje znalosti obyvatel cech se do nedavna omezovaly na prahu. Byl to trochu sok pote, co jsem odesel z prahy, zjistit, ze mraky lidi mluvi totalne spisovne :) Takze souhlas, clovek se (snad) vyviji k lepsimu, ted vim lepe (I know better now:)))

20 onewall onewall | 5. května 2014 v 17:03 | Reagovat

Po svižném přečtení tvého zdánlivě přesvědčivého článku se cítím povinen tě, drahý kolego, vyvést z tvého krátkozrakého omylu. Netuším, jaké jazykové úrovně jsi dosáhl, a to ani v češtině, ani v angličtině, ale vyvozovat z pouhého faktu, že v angličtině narážíš na stále nová slova, a v češtině nikoliv, míru bohatství a rozmanitost slovní zásoby je hrubý omyl a příklad scestného úsudku. To, že tě v angličtině výrazy nepřestávají překvapovat a že se střetáváš se stále novými, zatímco v češtině si již zběhlý a zasvěcený, je způsobeno tvou nižší úrovní angličtiny, nikoliv tím, že by tvoje mateřština byla chudým a fádním jazykem. Tvé prohlášení, že v češtině všem slovům rozumíš, považuji za pošetilé, bláhové a zároveň velkohubé, pouze svědčí o tom, že nejsi s cennějšími českými texty v pravidelném styku. Považuji se za poměrně vzdělaného člověka, a stále mne občas zaskočí při četbě beletrie nějaké slovo, které jsem doposud nezaslechl a jehož význam nejsem s to odvodit. Jakožto malou ochutnávku, která tě snad přivede k částečnému prozření, ti posílám seznam několika set českých slov, která byla Asociací středoškolských češtinářů vyhodnocena jako vysoce problematická v souvislosti s mizerným porozuměním české mládeže. Píšeš, že se na amerických školách cíleně vyučují slova, u nás se tento postup bohužel nepraktikuje, což vede k tomu, že naše zlatá česká mládež není schopna rozumět naprostým banalitám, slovům, jež leží jen nepatrně mimo jádro slovní zásoby a jež ani zdaleka nelze označit za zastaralá, podřadná nebo bezobsažná. To, že si Amíci nejsou schopni asociovat psanou a mluvenou podobu slova, svědčí pouze o jejich chabé inteligenci než o důmyslnosti, propracovanosti, záludnosti a složitosti jejich jazyka, stejně tak jako to, že neznaní běžná slova jako forfeit a triffle, jelikož tato slova znám i já, ačkoliv nejsem rodilý mluvčí. To jako považuješ za neotřelé výrazy? U nás na gymplu jsme podle mě slovo „malichernost“ a „pozbýt něco“ popřípadě „zříci se něčeho“ jakožto zarytí vlastenci určitě znali a rozhodně jsme se nad tím nikterak nedojímali. Jakožto Čech ti taky s notnou dávkou jistoty mohu říct, že nikdy neporozumíš všem slovům.  Jestli se domníváš, že podle mluvy Čecha nelze alespoň přibližně určit jeho vzdělanost nebo vrstvu, odkud se rekrutuje, tak asi zřejmě hovoříš odlišným jazykem nežli já. Naopak, z kratší promluvy jsem schopen na základě namátkového "rozboru vytříbenosti" slov, která ten či onen mluvčí vybírá, velmi rychle odhadnout a rozeznat, zdali se jedná o pouhého podružného dělníka, středoškolsky vzdělaného úředníka, nebo ušlechtilého vysokoškolského profesora.

21 onewall onewall | 5. května 2014 v 17:04 | Reagovat

baculatý, balamutit, balast, bazírovat, bázlivý, bažit, bdít, bedlivý, belhat se, bezbřehý, bezděčně, bezelstný, bezostyšný, bezpáteřní, bezprizorní, bezprostřední, bezútěšný, bezuzdný, blekotat, bloumat, blouznit, bobtnat, bodrý, boubelatý, brojit, brunátný, bryskně, buclatý, bujarý, bujet, bujný, burácet, bytelný, častovat, čechrat, čepýřit se, čišet, cloumat, cudný, cválat, dáchnout si, darmošlap, darmožrout, dlít, dmout se, dobírat si, domýšlivý, dout, drásat, duchaplný, durdit se, dušovat se, důtklivý, dýha, dýchavičný, dychtivý, falírovat, fortelný, furiant, galeje, halasný, hamižný, handrkovat se, hanobit, hartusit, hašteřit se, hlaholit, hníst, hojný, holedbat se, horlivý, hořekovat, hromotluk, hříčka, hřímat, hřmotný, hutný, hvozd, chamraď, chlácholit, chlípný, chmurný, choulostivý, chrabrý, chřadnout, chundelatý, churavět, chvástat se, chvost, jalový, ješitný, jihnout, jímavý, jízlivý, kajícník, kasat se, kasírovat, kát se, kazajka, klání, klestit, klevetit, klimbat, klížit, klohnit, klokotat, klopýtnout, kloudný, kňourat, komíhat, komolit, konejšit, korpulentní, kostrbatý, košatý, krabatit se, krkolomný, kromobyčejný, kropenatý, krušný, křečkovat, křepký, křiklavý, křesat, křísit, křivolaký, kusý, kverulant, kvílet, kyprý, kýžený, lačný, lakonicky, lamentovat, láteřit, lavírovat, laxní, ledabylý, lemovat, ležérní, líbezný, licoměrný, liknavost, linout se, lítý, lkát, lomcovat, lomozit, lopotit se, lpět, malátný, malicherný, mamon, markantní, marnotratný, mdlý, meldovat, mentorovat, mimoděk, morbidní, movitý, mrzký, mrzutý, nabubřelý, nadutý, napučený, naroubovat, náruživý, nařknout, nedůtklivě, neduživý, nejapný, nekalý, nelida, nemotorný, neoblomný, neohrabaný, neomalený, nepříčetný, nepřístojný, nerudný, nesmělý, netaktní, netečný, nevraživost, nevrlý, nevyzpytatelný, niterný, nohsled, notně, nuzný, obdobný, obhroublý, obstojně, obžerství, odměřený, odtažitý, odulý, ochmýřený, ochromit, ojíněný, okounět, omšelý, opájet se, oplzlý, oprátka, oprýskaný, opuchlý, osidlo, osiřelý, osobovat si, osočit, osopit se, ostouzet, ostražitý, ostýchavý, ošemetný, otálet, otrapa, otrkaný, otrlý, ožehavý, pahýl, pachtit se, palčivý, papaláš, pech, pendlovat, perný, peskovat, pídit se, piplat se, pitvořit, plahočit se, plachý, pletichář, ploužit se, plytký, pobídka, poddajný, podjatý, podlý, područí, podvracet, pohnutka, pohroužení, pochlebovat, pokání, pokárat, pomíjivý, pokolení, pokorný, pokoutně, pokynout, polemizovat, ponoukat, ponurý, pookřát, popudlivý, posečkat, posléze, pověra, povolný, potírat, poťouchlý, potměšilý, potutelný, pozdvižení, prahnout, pranýřovat, prodlévat, proradný, prostoduchý, prostopášný, prostořeký, prozíravý, prchlivý, prýštit, prznit, předestřít, předjímat, předpojatý, překotný, přemítat, přezíravý, přičinlivý, příkoří, příkrý, příměr, přitakat, pucovat, pýřit se, rdousit, rejžovat, remcat, reptat, robustní, ronit, roubík, rouhat se, rozcupovat, rozčarovaný, rozdmýchat, rozeklát, rozfofrovat, rozháraný, rozjařený, rozkolísaný, rozlícený, rozmařilý, rozmíška, rozmrzelý, rozplizlý, rozpustilý, rozšafný, roztodivný, roztržitý, rozverný, rozvláčný, rubáš, ruměnec, rumiště, rusý, ržát, sálat, sápat se, sezdat, shovívavý, schlíplý, sinalý, sípat, skanout, skličující, skomírat, skopičiny, skotačit, skrumáž, skučet, sličný, slídit, směrodatný, smilstvo, smýkat, snůška, souznění, soužení, spanilý, spílat, spočinout, srdnatý, sršet, stanout, stonat, strádat, strnulý, střapatý, střečkovat, střenka, svíjet se, supět, svár, svébytný, svérázný, sveřepý, svízel, subtilní, svolný, svornost, svraštit, šatlava, šev, šibalský, šinout se, škemrat, škobrtnout, škudlit, šlechetný, šourat se, špalír, šramot, štěbetat, štěpit se, štkát, šveholit, švitořit, svízelný, těkavý, tetelit, těžkopádný, tipec, titěrný, tklivý, toporný, tradovat, trampoty, trmácet se, trnout, trudnomyslnost, trýznit, třeskutý, tříbit, třímat, tvrdošíjný, úděl, uhranout, ukřivděný, úmorný, unylý, úlisný, úlitba, upejpat se, úpěnlivě, upjatý, úporný, urousaný, urputný, usebranost, úskalí, úskočný, ustavičně, ušlechtilý, ušmudlaný, uštěpačný, utkvět, útlocitný, utrousit, ututlat, uzardění, úzkoprsý, uzmout, uzurpovat si, vachrlatý, vehementně, věhlasný, velkorysý, veřeje, vesměs, vetchý, všetečný, vyčpělý, vydřiduch, vykutálený, výsada, vysmýčit, výspa, výstřední, vyšisovaný, vyšňořený, vytanout, vzedmout se, vzpouzet se, vzpříčit se, vzpurný, vzývat, zabřednout, zádumčivý, zahálčivý, zahořklý, záhy, zajíkat se, zakabonit se, zakolísat, záludný, zámožný, zanícený, zápolit, zapřísáhlý, zapšklý, zarmoutit, zarputilý, zasvěcený, zašantročit, zášť, zatvrzelý, zavile, zbabrat, zcepenět, zdrženlivý, zduřelý, zemdlelý, zesinat, zevlovat, zevrubný, zhrzený, zhuntovat, zhýralý, zimomřivý, zjitřený, zkoprnělý, zkormoucený, zkostnatělý, zkroušený, zlovolný, zluftovat, zmátořit se, zmerčit, zmítat se, zmrvit, zohavit, zohyzdit, zosnovat, zotavit se, zpackat, zpěčovat se, zplihlý, zpupný, zpustošit, ztéct, ztepilý, zubožený, zurčet, zvlčilý, zželet se, žadonit, žalostný, žíhat, žinantní, žoviální

Na závěr bych se tě neomaleně optal, zdali si stále sveřepě stojíš za svým počátečním mylným názorem, že v češtině tě žádné slovo udivit nemůže.

22 Olda Olda | 21. května 2014 v 20:06 | Reagovat

No vidíš já teda shledávám obvykle v knížkách plno slov, co jsem doposud neznal. Jenom z poslední doby si vzpomenu z těch, co tu nejsou, na: "pošmourný, zasmušilý, břinknout, probendit, uondaný, podsaditý, bžunda, pančovaný, lazebník, morous, vřava" Je vidět, že asi česky moc nečteš. To je snad normální, že ti přijde cizí jazyk těžší, neznámější, a tudíž rozmanitější a bohatší.

23 Martin Martin | E-mail | 8. června 2014 v 15:22 | Reagovat

Ahoj,

po čase jsem sem zabrousil a je skvělý, že se najdou lidi jako Onewall a napíšou sem takovýhle rozsáhlý příspěvek k věci. A ten seznam slov je úžasný! Sám si už nějakou dobu vytvářím seznam slov, které se mi líbí právě svoji nevšedností (hlupec, lulka, fangle) a tohle je hotový poklad. Dík a jestli jich máš víc, sem s nimi pls.

Pár bodů k Onewall:
- Smyslem článku nebylo poukázat na moji neznalost anglických slov při hodinách Aj v USA (která je velká) ale to, že téměř dospělí lidé v Americe každý týden píší TEST z 10 a více nových slov, že jejich časopisy mají běžně na zadní straně anglicko-anglické slovníčky a v national TV běží "spelling games" kde jde o to správně vyhláskovat slovo. Ano, v Chcete být milionářem se občas objeví a) se dvěma myšma b) se dvěmi myšmi c) se dvěma myšmi ale i to je spíš gramatika. Jasně, máme vyjmenovaná slova atd, ale můžeme si číst českou knihu a rozumět jí bez slovníku vzadu.
Článek mohl být zkreslený právě tím, že jsem jako malý hodně četl a tím vznikl pocit, že čeština nemá neznámá slova. Například z tvého celého listu jsem neznal jen: falírovat, fortelný, kverulant, licoměrný, meldovat, nohsled a veřeje. Při čtení tvýho listu jsem si ovšem uvědomil, že pokud člověk nikdy nečetl starší knihy (a na tom není nic špatnýho je nečíst) tak "lkát" znát asi nebude, no.

Od doby napsání článku (4 roky) jsem se, pravda, setkal v češtině s dalšími neznámými slovy, nicméně si pořád stojím za tím, že angličtina má mnohonásobně vyšší počet toho, co by se dalo nazvat "běžně používané" slova, což ostatně dokládá i porovnání anglického a českého slovníku!

Neboj, mám češtinu rád a nemyslím si, že to je podřadný jazyk, ale například systém "class" na rozřazení lidí do společenských vrstev podle jazyka nemáme zdaleka takový, jako anglicky mluvící země. U nás se "vzdělanci" často vyznačují používáním cizích slov, ne českých. Jak je na tom "dnešní mládež", to samozřejmě nevím.

Olda: sorry, ale "podsaditý, vřava, pošmourný" nejen že znám, ale i používám, a to nemluvím nijak vzdělaně. To jsou prostě normální slova :)

na závěr malé poučení:
Používání cizích termitů s sebou nese značné rizoto. Člověk se cítí jako suterén ale většinou to skončí katastrálním fiakrem.

24 onewall onewall | 8. června 2014 v 20:31 | Reagovat

Tvrdíš, že americkému intelektuálovi nebude tamější lůza rozumět? V tom případě ta lůza musí být opravdu na žalostné jazykové úrovni, jelikož já, ačkoliv se nepovažuji za bůhvíjakého přeborníka v angličtině, teda např. Chomskému nebo Obamovi bez potíží rozumím, přestože je to po intelektuální stránce bezesporu elita, která by teda podle tebe měla mluvit natolik květnatou a košatou angličtinou, že by jí nikdo z nezasvěcenců nerozuměl. S tím jsem se však v angličtině nesetkal. Naopak mi nečiní sebemenší komplikace si slova, která buď jaksi přeslechnu, nebo kterým nerozumím, jelikož jsem je ještě nezaslechl, domyslet. Pokládám za pofidérní fakt, že jsem přečetl spoustu časopisů, knih a novin v angličtině, ale slovník jsem tam nikdy nepostřehl. "Běžně používaná slova" je natolik mnohoznačný a vágní termín, že je tento spor z principu nerozhodnutelný a bezesmyslný. Souhlasím s tím, že v angličtině bylo proneseno mnohem více slov než v češtině, to je pochopitelně determinováno tím, že počet mluvčích angličtiny na celém světě je dejme tomu stonásobný. Pokud bychom ale měli porovnávat průměrnou slovní zásobu každého mluvčího, jsem si téměř jist, že průměrný Čech zná víc slovíček než průměrný Angličan, o pologramotných Američanech ani nemluvě, proto tedy zřejmě ty slovníky. ;) Otázka také je, co to znamená "znát". Jazyk je totiž také tvůrčí a kreativní činnost, a tak mohu vymyslet slova, která sice ještě nikdy nikdo nevyřkl, ale která se klidně za slova považovat mohou. Se slovem "průměrný" si mohu pohrát a vytvořit    "průměrka, průměrovák, rozprůměrovat, průměrácký, ... Co slova jako přebahněný, zplechovatělý, připozeptat, slíditel, rozvlhý, psaníschopný, navoskovatělý, bezvlasý, bezkopcý, rozpajdat, ...? Tato slova by se do hypotetického zásobníku započítala, nebo nikoliv? A to jsem nezabrousil do tématu zdrobněliny. Nad tímto nekonečným ožehavým problémem bychom mohli strávit mnoho času, a stejně bychom nikam nedospěli, nýbrž pouze ustrnuly na místě.

25 Milan P. Milan P. | 27. června 2014 v 1:49 | Reagovat

Se své alespoň trochu fundované pozice pracovníka jedné nejmenované velevážené jazykovědné instituce mohu rezolutně prohlásit, že počet slovních jednotek v angličtině a češtině je takřka srovnatelný a významně se neliší, a proto nelze striktně říct, který jazyk disponuje objemnějším počtem jednotlivých svébytných termínů a výrazů, které jsou běžně užívány (nedefinovatelné kritérium¨) např. v tisku. Mimochodem z tohoto pohledu je samozřejmě počet textových jednotek pochopitelně v závislosti na skloňování a časování mnohem větší v češtině. Ve srovnání s němčinou by však obě řeči bezpochyby pohořely. Způsob slovotvorby, který je charakteristický pro němčinu, dovoluje s kořeny, příponami a předponami zacházek téměř libovolně a nevylučuje ani nekonečnou adici, zatímco v angličtině i v češtině narazíte na jistá četná omezení, která blokují tvořivé pohrávání si se slůvky a brání tomu, aby se zásoba mohla dostatečně rozvinout, zpestřit a rozkošatit. Naproti tomu je fond francouzského jazyka zase daleko bídnější, je to dáno tím, že zde převládá multiverbizace nad univerbizací, která je zase naopak charakteristická pro již zmíněnou němčinu. V angličtině i češtině je trend poměru univerbizace a multiverbizace v souladu, proto lze říct, že početní rozdíl mezi jejich fondy je zanedbatelný (kromě toho, že je nezjistitelný). Nevím, odkud bereš tu jistotu, že se angličtina může holedbat nějakým úchvatným počtem slov. Ve své pestrosti a rozmanitost si s češtinou v ničem nezadá. Nejmarkantnější je to třeba u povahových  vlastností a rysů, kde oba jazyky nabízejí úctyhodný a v zásadě srovnatelný repertoár pro odlišení jednotlivých malicherných významových diferencí vnitřních stavů. U pojmenování předmětů denní potřeby, každodenních činností, názvů dějů, vztahů a stavů  nějaký propastný rozdíl být ani nemůže. Ve prospěch češtiny v tomto ohledu hrají zdrobněliny, a dvojí vid sloves, angličtině zase hrají do karet nejrozličnější slangová vyjádření a bezpočet ustálených spojení a sousloví, leckdy natolik lokálních a místních, že by se ani nemohli zahrnout do jakéhosi přípustného jádra, jež onen jazyk definuje, nýbrž spíše do roviny jazykové aktualizace a experimentu. Vždy samozřejmě bude vyvstávat otázka měřitelnosti tohoto jevu. Spor je v samém jádru věci nerozhodnutelný a vysoce diskutabilní. Údaje o tom, že britské slovníky obsahují milion slov a české jen 250 tisíc, jsou bezpředmětné a  irelevantní. Je přece pochopitelné, že jazyku, jenž vévodí světu, s miliardou aktivních mluvčích, je věnován nesrovnatelně intenzivnější vědecký zájem a pozornost badatelů než zapadlému, bezvýznamnému, titěrnému a polozapomenutému jazyku, jako je čeština. Radil bych vám, kluci, zabývat se poněkud serióznějším lingvistickým debatám, které mají východisko a vyústění.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama