Holic

7. února 2009 v 19:01 | Martin
V patek jsem nemel co delat a tak jsem se sel odpoledne povyrazit do kadernictvi. Byl to fakt ulet - za to nejjednodussi ostrihani jsem zaplatil ctyrikrat tolik co v cr, a kdyz sem ji s gracii nechal drobne dostali jsme se na rovnych 18 dolaru (400kc). A to to pritom bylo jedno z tech levnejsich barbers. To jen abyste meli predstavu jaky ze rozhazovacny zivot tu vedu, fakt ze si vyhazuju z kopytka. Nechci ale psat o cene a uz vubec ne o vysledku, ale o tom jak to vlastne probihalo.

Prisel jsem tam zrovna v tak nevhodnou dobu, ze jsem musel cekat nekolik kol nez se na me dostala rada. Sedl jsem si, a protoze nebylo co delat tak jsem poslouchal o cem si povidaji. Tenhle tyden se staly dve dulezity udalosti - vyrazne se oteplilo a objevila se fotka Michaela Phelpse jak kouri travu. Bylo zajimavy pozorovat jak kazdy ze zakazniku, domnivaje se jak originalni je, vytahl tyhle dve temata a oznamil to sve kadernici. Az tam jsem si uvedomil jak podobny jejich zivot musi byt tomu memu. Me se taky vsichni ptaji porad na to same, a i kdyz pro ne je to poprve, ja jen opakuju to co jsem rekl uz stokrat.

Jeden pan byl ale vyjimka. O pocasi nebo o Phelpse se vubec nezajimal a hned jak si sedl zacal mluvit o sve praci. Kadernice se ze zacatku usmivala, prikyvovala a s obcasnym "nerikejte" pokracovala ve strihani. Pan se ale nespokojil jen s vypravenim a po chvili ji zacal dost drastickym zpusobem zapojovat do hovoru. Jeho prace byla nejaka mechanika nebo co. Otazkami jako "a co byste rekla ze se stalo pak" vytezoval jeji mozek na maximum. Bylo to jako kdyz mate slaby pocitac a snazite se spustit vic programu najednou. Kadernice zacla zadrhavat, pauzy mezi jednotlivymi "smik smik" se zvetsovaly a zrejme ji dosla i vyrovnavaci pamet, protoze se porad musela koukat kde uz ho ostrihala a kde ne. Cim uporneji se snazila porozumnet, tim vic byl pan nespokojeny. Na jednu stranu jsem ho chapal - neni nic horsiho nez kdyz nekdo rika "aah, vim co tim myslite" a pritom je uplne mimo. Na druhou stranu s tim vubec nemel zacinat. Roztrzita kadernice vam to muze pekne povorat a ja se vzdy snazim moc nemluvit a nechat je soustredit na praci. Jeden nikdy nevi jak silnej mozek se ji skryva pod ucesem, a co kdyby vytuhla uplne, ze.. nejspis to pak nekde restartovat.

Bylo videt ze si oddechla kdyz pan odesel. Ja jsem mel trochu pocit ze jsem dostal neco jako vyjety olej. Dost chabe se me na neco ptala a tak jsem ji rekl ze jsem z cesky republiky. Mela pocit ze by na to mela neco rict a tak zkusila "nice, nice..very nice".Delal jsem vse co bylo v mych silach abychom se vyhli jakymkoliv datum a zemepisnym poloham, ale nevim jestli chytla nejakej druhej dech nebo co, proste zacla chrlit pojmy jeden za druhym a vsechny spatne. Dozvedel jsem se ze jsme v rusku, ze nam regan pomohl z krize atd. No hruza. Byl jsem rad kdyz to bylo hotovo

Mam ale dost hustou vychytavku. Minule kdyz sem sel k holici tak sem si napsal datum. Ted tomu bylo presne ctyri mesice a protoze to mam ted taky dost na kratko, dalsi strihani bude mozna uz doma :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 22. dubna 2009 v 20:06 | Reagovat

Asi pred deseti lety se me moji Sheffieldsti kamaradi snazili presvedcit, ze v Cechach je valka, a co budu delat...? Trvalo deset minut, nez jsem pochopil, ze mluvi o Cecensku, a dalsich pet, nez pochopili, ze Cecensko je o par tisic kilometru jinde nez Cechy... Jde proste jen o to, s kym se clovek setka (ale bylo mile, ze opravdu meli starost s tim, co si pocnu) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama